2016 Výstava mladých králíků Tautenhain
První víkend v srpnu patří už několik let v Sasku výstavě mladých králíků, která se koná v nevelké obci Tautenhain. Ta leží téměř v půli cesty mezi Lipskem a Chemnitzem, tedy pro české chovatele ve velmi příznivé dojezdové vzdálenosti. A co víc, když se sjede z dálnice, není to na místo výstavy ani ne 10 km..
Na této výstavě jsme byli prvně, ale leccos jsme o ní slyšeli. A protože to byly informace pozitivní a lákavé, nezbylo se než o tom na vlastní kůži přesvědčit. Na cestu jsme vyrazili poměrně brzo, už v 5-15, protože plánovač vyměřil dobu jízdy na 2-45 hodiny. K překvapení jsme dorazili na místo za 2-05 díky bezproblémové brzce ranní době a absenci uzavírek či omezení v jízdě. Před půl osmou vystupujeme z auta před halou, která jinak slouží skladování brambor v rámci většího zemědělského areálu a potkáváme se s prvními návštěvníky - Čechy. A dnes už není překvapením, že právě našinci jsou i vystavovateli na takovýchto výstavách, a to ne v počtu zrovna zanedbatelném. Vždyť sem vezli na pět desítek kusů! A mezi německou konkurencí se rozhodně neztratili. Sedneme si tak ještě před otevřením ke společnému stolu a na tématu jsou zejména úspěchy zde "sklizené". Ještě před osmou jsme vpuštěni do výstavní haly, kde je umístěno 1 819 králíků! Pro mne osobně je ovšem zásadním překvapením to, že v době otevření se po výstavě, tedy v expozici, potuluje pouhých pár nadšenců, zejména tedy nás z republiky, ale jinak žádná davy, žádné fronty, žádná nervozita a honba za koupí tak, jak to známe z našich výstav obdobné velikosti. Zcela zděšen touto situací tak během půlhodiny stojím opakovaně frontu u prodeje, čítající délku nula až dvě osoby, a kupujeme čtyři králíky. Plán byl samozřejmě jen jeden. A to naštěstí pátý už byl prodaný - i tak jsme museli koupit kartonové provizorní přepravky na zakoupené jedince :-(. Překvapením jistě byly i místní ceny, protože kupovat králíka v Německu v rozmezí 25 - 40 euro, a to byli šampióni, není zcela běžné. Takže prostředky utraceny a opět sedíme v hale s občerstvením a živé diskusi o nejrůznějších chovatelských tématech s přáteli z ČR, ale i ze Slovenska. A k tomu jíme buřta za necelá dvě eura...
Co říct na závěr? Jen to, že příště pojedeme zas a litovat můžou ti, kteří v Tautenhainu ještě nebyli. K nápravě ale bude příležitost opět za rok...
