2022 Tautenhain, aneb jak se posuzují mláďata v Německu
28. Saská výstava mladých králíků konaná ve dnech 6. - 7. 8. 2022 se opět nesla ve znamení početné účasti chovatelů z Česka. Je to dáno jak členstvím řady chovatelů v německých organizacích, tak hledáním alternativních velkých výstav za zrušenou evropskou. Z 2 362 ks králíků Češi přihlásili 104 ks (4 nebyli dodáni), slovenští kolegové předvedli 8 ks.
Tituly mistr získali Jiří Pacovský na belgické obry divoce zbarvené, Mgr. Lukáš Vacík na burgundské, Miroslav Kozub na vídeňské bílé a MCH Barbora Andršová na saténové červené. Dále našinci obdrželi 9 čestných cen různých stupňů.
Cítovští chovatelé se prezentovali třemi kolekcemi plemen činčila velká, kastorex a oranžový rex, bohužel tentokráte bez výraznějšího úspěchu. Nejblíže k němu měl Karel, který obdržel hodnocení 8/6, 8/7 a 8/7, nicméně čtvrté zvíře dostalo výluku, což byla škoda, protože mistrovský titul by získal i s oceněním 8/4 za posledního králíka... ale na to se historie holt neptá.
Tentokráte jsme byli nápomocni i jako nosiči při posuzování, což pro nás znamenalo zisk dalších velmi zajímavých zkušeností. Posuzování je organizováno poněkud jinak, než jak jsme zvyklí z našich výstav. Jednotliví posuzovatelé nejsou rozptýleni po hale poblíž jimi hodnocených částí expozice, ale téměř výhradně vždy u 4 stolků uspořádaných do čtverce. Posuzuje se systémem A, B, C, D a každý ze čtyřech posuzovatelů okupuje jednu stranu onoho čtverce. Zásadním rozdílem oproti našemu systému je to, že posuzovatel vyplňuje oceňovací lístek sám. Tyto lístky jsou předvyplněny údaji z přihlášek, kdy poslední změny je možné provést při návozu zvířat na příslušném formuláři (ovšem za poplatek). Při výstavách mladých králíků není zvíře váženo, čili posuzovateli tímto odpadá další úkon. Ve 2. - 6. pozici oceňovacího lístku (v případě mladých králíků) pak posuzovatel vyplní přednosti či nedostatky, které (v kolonce jinak určené pro body) označí symbolem "+", nebo "-". V nejspodnějším řádku oceňovacího lístku (označeném jako poznámka - Bemerkunden) je sumarizován počet udělených předností či vad za každou přednost bod kladný, za vadu pak záporný (jako "nula" se počítá případ kdy posuzovatel k dané pozici nic nemá). Tyto poznámkové body se "slučují" do třech skupin tak, jak je znázorněno níže na obrázku staženého z německého webu (zemská výstava Hamm, 2015, příklad z posouzení dospělého jedince). První skupinu tvoří pozice 1 a 2 oceňovacího lístku, druhou pouze řádek 3 (tj. srst) a třetí všechny zbylé pozice oceňovacího lístku). Názornou ukázku z praxe můžeme vidět na snímcích burgunských králíků Lukáše Vacíka z klecí 509 a 510, viz níže. Značný rozdíl oproti českému systému nastává také ve stanovení celkového verdiktu. Poznamenejme, že v ČR je výrok například "mládě velmi dobré, 94,0 b". Německý systém stanovuje pro výrok "velmi dobrý" 8 bodů, "dobrý" 6 bodů, pro "uspokojivý" 4 body a 0 bodů pro "neuspokojivý", čili výluky apod. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak dále je stanoven systém "pomocných bodů" (to jsou ty za lomítkem). Pokud posuzovatel usoudí, že se jedná o "ideální" zvíře, napíše napříč oceňovacím lístkem výrok "sehr gut in allen Positionen", tedy velmi dobrý ve všech pozicích (lze přirovnat například k našemu hodnocení holubů, kdy podobný výrok obdrží zvíře hodnocené nejvyšším možným počtem 97 b.) a za lomítko vepíše "7". Celkové hodnocení je tedy (například u výše zmíněného Karla) 8/7 a lépe hodnocené mládě být v Německu nemůže. Predikát 8/7 rovněž obdrží zvíře hodnocené přednostmi v pěti pozicích (a žádnou vadou). Pokud zvíře obdrží čtyři přednosti (a žádnou vadu), má nárok na 6 pomocných bodů, tři přednosti (a žádnou vadu) čítají 5 bodů a tak dále. V případě, že králík obdrží i nějakou vadu (tj. záporný bod), tak se tím jeden kladný bod "ve skupině" maže. Celkovou představu si můžete udělat z tabulky viz níže, kterou má německý vzorník na vnitřní straně desek a posuzovatel tak má stále nápovědu před sebou (napis "Hilfspunkte für Jungtierbewertungen").
Jistě mi dáte za pravdu, že systém hodnocení mladých králíků v Německu predikáty není úplně jednoduchý a přehledný a chce to čas se v něm zorientovat. Zjednodušeně by snad ale šlo říct, že čísla za lomítkem by mohla odpovídat bodům v 100 bodové soustavě hodnocení dospělých zvířat, tedy že výrok 8/5 by mohl dospělému zvířeti přinést 95,0 bodu apod. Není bez zajímavosti se ještě jednou vrátit k vážení zvířat. Jak už bylo napsáno výše, na výstavě mláďat se zvířata v Německu neváží. Mysleme si o tom, co chceme, ale berme to jako fakt. Pokud tedy nese výstava označení "pro mladé králíky", lze vystavit zvířata narozená v rok konání i narozená v roce předešlém (v listopadu a prosinci), kdy tato mají (v případě německých, rakouských, ale i slovenských králíků) tetování začínajícím 0 v levém uchu, nebo 11 a 12 v případě českého tetování, a ani (v době konání výstavy už) dospělá zvířata nejsou hodnocena jako dospělá s přidělenými body v každé pozici, ale pořád jako mláďata s predikátním výrokem.
Naproti tomu na ostatních výstavách (nazvěme je "výstavami dospělých zvířat") jsou zvířata hodnocena vždy s přidělením bodů v každé pozici, a to prosím i tehdy, jedná-li se paradoxně ještě o mláďata. Rozhodující je přitom hmotnost. Pokud zvíře má hmotnost na 10 bodů, pak není oproti dospělému nikterak hendikepováno. Zvířata s nižšími hmotnostmi jsou pak hodnocena bodovou srážkou dle příslušného plemene a tabulky uvedené ve vzorníku lhostejno, jestli jde o mláďata, nebo dospělé jedince.
Ale pojďme zpět k vlastnímu posuzování. To, proti českým zvyklostem, provází značné ticho. Jak už bylo popsáno výše, posuzovatel si lístek vyplňuje sám, posuzovatelé se mezi sebou (ač umístěni blízko u sebe ve skupinách po 4) nebaví, nic nediktují, jen se soustředí na svůj výkon. Tedy až na případy, kdy je zapotřebí konzultace s vedoucím posuzovatelem (Obmannem). Pro udělení nejvyššího predikátu 8/7 nicméně není nutná kontrasignace vedoucího (platí pouze pro výstavu mláďat) a posuzovatel jí uděluje sám, výluky však uděluje za spoluúčasti vedoucího tak, jak to známe od nás. Vyplněné oceňovací lístky odevzdává každý posuzovatel zapisovateli lístků kolekcí a soupisového listu, který je společný pro 4 posuzovatele jedné skupiny a zpravidla sedí uprostřed čtvercově uspořádaných stolů (jak je patrné z fotky níže). Před samotným posuzováním obdrží každý posuzovatel (krom oceňovacích lístků) i list soupisový, který (zpravidla) předá svému nosiči a ten podle toho zvířata přináší. V systému A, B, C, D je takový list opravdu nutností, tím spíš, že ne vždy se posuzují plemena za sebou a někdy se mezi plemeny různě přeskakuje. Nosič si nezřídka kdy (pro svou lepší orientaci) označuje klece, ze kterých vyndá králíky, barevnými kolíčky na prádlo, to proto, že stále má prázdné dvě klece ze svého soupisu. Z jedné klece je králík právě posuzován a z druhé je na cestě k/od posuzovateli/e. Klece označené "svými" kolíčky z dálky vidí a práce je přehlednější a snazší tím spíš, že se v jednu chvíli v místě potkáváte s dalšími třemi nosiči manipulující se zbylými zvířaty v tomto čtyřtaktním systému. Při odběru nového zvířete si samozřejmě přendáte kolíček od zvířete, které jste právě navrátili. Na některých výstavách má ale nosič usnadněnou úlohu v tom, že pořadatel umístí do každé z klecí systému A, B, C, D jinou barvu krmítek a tím nosič manipuluje jen se "svou" barvou. Zásadní je (z pozice nosiče) skutečnost, že neexistuje (opravdu zdůrazňuji NEEXISTUJE), aby nosič donášel zvířata v ruce, podpaždí apod., ale vyžadována je bedna či košík, ve kterém je zvíře transportováno mezi stolem posuzovatele a klecí (která může být vzdálena klidně i 100 metrů). Nosič se tak, oproti našim zvyklostem s přemísťováním stolů posuzovatele, značně naběhá a musí s tím zkrátka počítat. Dále pak neexistuje (opět zdůrazňuji NEEXISTUJE), aby nosič zvíře bral jen za kůži na hřbetě. Králíka je nutné v případě úchopu za hřbet ještě druhou rukou podepřít na břiše, případně lze zvíře uchopit oběma rukama proti sobě z boku za trup a takto ho umístit do přepravky, košíku, na stůl posuzovatele či z/do klece. Osobně jsem byl za nesprávný způsob úchopu králíka 2x upozorněn svým posuzovatelem i kolegou nosičem i přesto, že se jednalo jen o pomyslnou vteřinu v manipulaci mezi přepravkou a stolem. Zde je nutné konstatovat, že němečtí kolegové jsou v přístupu ke zvířatům a jejich ochraně značně napřed a měli bychom si v tuzemsku z nich vzít příklad. Nesprávnou manipulací se zbytečně uvolňuje kůže králíka v místě úchopu, navíc hrozí i vytržení chlupů. Inu, člověk se pořád učí...😊
Kompletní katalog s oceněním je k nahlédnutí ZDE
